Zlatý slavík

Smrtka: Tak jsem tady živáčku. Co jste si přál? Povím vám, že je to otrava, když chci dělat svoji práci poctivě a pořád někdo otravuje, abych skočila sem a skočila tam. No tak rychle, ať to máme z krku. Kdo to je a proč ho potřebujete sprovodit ze světa.

Zpěvák: Potřeboval bych oddělat slavíka.

Smrtka: Mladíku, na to přece nepotřebujete mě. To si zařiďte sám. Vezmete ho za hlavičku a zakruťte mu krkem. Já mám na práci jiné kousky. Jestli na to nemáte žaludek, tak ho vyhoďte z okna. Vidím, že bydlíte ve třetím patře, tak to by mohlo stačit. Ne, že ho ale pustíte ven jen tak. Musíte ho vyhodit i s klecí. Nebo ho dejte do trouby, ale tady bacha. Hrozně to zapáchá.

Zpěvák: Vy mi nerozumíte. Potřebuju se zbavit zlatého slavíka.

Smrtka: Mám já to pech. Tak ho sakra dejte do zlatnictví a neobtěžujte starou smrtku!

Zpěvák: Jak vám to mám vysvětlit? Zlatý slavík je člověk. Má ruce, nohy, a v hrdle zlato. Kdyby byl bez rukou a nohou, tak bych to zlato mohl použít, ale on je pořád ještě celý.

Smrtka: Dobrá, když je to tak, napíšeme objednávku. Vaše povolání.

Zpěvák: Zpěvák.

Smrtka: Koho se potřebujete zbavit.

Zpěvák: Taky zpěváka.

Smrtka: No to dá rozum. Každý se potřebuje zbavit konkurence, ale já potřebuju bližší informaci. Přece nebudu zabíjet všechny zpěváky na potkání. To bych se udřela. Dneska zpívá každý druhý.

Zpěvák: Chtěl bych se zbavit stálého zlatého slavíka.

Smrtka: Jó hochu, tak to asi nepůjde.

Zpěvák: Proč?

Smrtka: Karlík má u nás stále neskonalé právo žít. My ho máme moc rádi. Poprvé si nás získal písní, Oči má sněhem zaváté. No nic, já už půjdu. A jestli mohu doporučit, začněte radši hrát divadlo. Takový Donutil to má na kahánku, zatímco Karlík si tu ještě nějakou dobu pobude. Bůh ví, jestli nás všechny nepřežije.