Hutoracký slovník

Předmluva, Gramatika, Číslovky, Dny v týdnu, Měsíce, Roční období, Příbuzenské vztahy, Barvy, Přirovnání - Větné spojení - Fráze

Slovník Zemplínského nářečí, vznikl na základě absence mých rozhovorů s rodiči, kteří byli rodáky z východního Slovenska (Bracovce a Sečovská Poľanka).

Když i maminka v roce 2005 zemřela, vytrácela se mi z mysli slova, která jsem miloval a v Čechách mi je nikdo nedokázal připomenout. Šest let jsem si zapisoval náhodně dosažená slova, při rozhovorech se sestrami, či jinými příbuznými. V roce 2011 jsem jich měl již 350.

Dodnes si pamatuji větu, kterou mi otec vyprávěl ve vtipu:

DO NÁDRAŽÍ V PRAZE PŘIJEL RYCHLÍK Z KOŠIC, VÝPRAVČÍ HOVOŘIL S PRŮVODČÍM - ČLOVĚČE, V KOŠICÍCH NASTOUPILI NĚJACÍ JAPONCI. TEN JEDEN ŘÍKAL: "TATOTATITU?" (POINTA JE SAMOZŘEJMĚ - TATO TA TI TU? (TÁTO, TY JSI TADY?)

Jaké bylo mé příjemné překvapení, když jsem při návštěvě u příbuzných nedaleko Michalovec objevil Hutoracko - slovenský slovník od Juliusa Ivanka z Košic, který byl dokončen v r.2008 a obsahoval 1515 slov a výrazů. Díky němu se mi podařilo dokončit tento slovník. Děkuji, pane Ivanko.

Zemplínské nářečí (hutoračtina) není řeč moderní, kde byste našli výrazy typu: supermarket, nebo jakékoli elektrické spotřebiče. Je to řeč stará, obsahující zemědělské prostředí východního Slovenska.

Spousta výrazů je shodná s výrazy z češtiny, nebo je můžete znát ze slovenštiny, němčiny, ruštiny a maďarštiny. Neberte zemplínské nářečí jako ucelenou řeč se vším všudy. Některé výrazy jsou vůči české gramatice nepochopitelné. Například slovo CEČE (TEČE) či TREBA (POTŘEBUJE) Nemají infinitiv. Mohl bych odvodit tato slova na CEC (TÉCT) TREBAC (POTŘEBOVAT), ale v takovémto tvaru se většinou nepoužívají, takže se spokojte s tvarem uvedeným. Ostatně, i v češtině taková slova najdeme. Například pokárat. Jak byste přeložili - BOCH CE SKARE? Bůh tě skáře? Určitě ne. Řekli byste, bůh tě pokárá. Jenže to je nepřesný výraz.

Některé výrazy obsahují několik řešení (Například - NEPŘÍJEMNOST = BALAMUTA, KALAMAJKA, PAPARIČKA, SKRUTŇA, TRAJDA, ŠTRAPACIJA) Je to tím, že se výrazy používají jinak často od obce k obci.

Slovník obsahuje cca 2100 slov výrazů, či větných spojení.

Gramatika

Gramatika je jednoduchá a na rozdíl od českých pravidel, je jich jen sedm - platí zde obecně - piš, jak slyšíš (HLATKA MUKA, HRUTKA S MASLOM, LOŠKA) pouze s jednou výjimkou (bod 2.)

1. Tvrdé y, které se v řeči vyskytuje, se píše jen jako měkké i. (TRI,ŠTIRI-čti TRY ŠTYRY) Což výrazně zjednodušuje pravopis. Měkčení je na souhláskách. BAŇIK, KUĽHATAŇEC, ĽIGNUC. Takže například KVITKI čteme jako kvytky a ŽEĽEŇINA jako želěnina.

2. Když se hláska V nachází na konci slabiky, čteme ji jako U, (HEVTUT, BROVZA, ǲIVČE, CHAVKAC - čti HEUTUT, BROUZA, ǲIUČE, CHAUKAC)

3. V nářečí nenajdete žádné dlouhé hlásky a dvojhlásky (Á É Í Ó Ú)

4. Na rozdíl od češtiny, zde chybí písmena Ó Ů Ě Ď Ř Q W X Y.

5. Používá se zde pomocná předložka S - POMASCIC S MASLOM, POSIPAC S CUKROM

6. Měkké slabiky začínající na N a L se vždy označují na souhlásce (MĽIKO, ŇIT, ŇETREBA)

7. Hlásky Ď a Ť se mění na ǲ a C (ǲEKOVAC,RAJBAC,CICHO) Výjimkou jsou hlásky na konci slova (CHĽIB, DUB) V porovnání s češtinou, Obsahuje navíc hlásky Ľ (ĽEČKI, ĽIVIK, BĽACHA), ǲ (ǲEǲINA - ǲ čti jako něco mezi DZ A C) a ǅ (ǅUBAC, ǅVEREDLO) Některé zdroje hovoří o dlouhých souhláskách Ś a Ź Ś (KUŚČOK, IŚČE), Ź (ŹEM) Nevím, ale já se s nimi nesetkal.

Vychodňarský přízvuk bychom mohli přirovnat k italskému. Kolísá, leč zpravidla se nachází na předposlední slabice.

Číslovky

1 - JEDEN

2 - DVA

3 - TRI

4 - ŠTIRI

5 - PEJC

6 - ŠEJS

7 - ŠIǲEM

8 - OŠEM

9 - ǲEVEC

10 - ǲEŠEC

11 - JEDENAC

12 - DVANAC

13 - TRINAC

14 - ŠTERNAC

15 - PETNAC

16 - ŠESNAC

17 - ŠIǲEMNAC

18 - OŠEMNAC

19 - ǲEVETNAC

20 - DVACEC

22 - DVACECDVA

33 - TRICECTRI

44 - ŠTERACECŠTIRI

55 - PEJDZEŠATPEJC

66 - ŠEJǲEŠATŠEJS

77 - ŠIǲEMǲEŠATŠIǲEM

88 - OŠEMǲEŠATOŠEM

99 - ǲEVECǲEŠATǲEVEC

100 - STO

1000 - TIŠIC

1000000 - MIĽION

777777 - ŠIǲEMSTOŠIǲEMǲEŠATŠIǲEM TIŠIC ŠIǲEMSTOŠIǲEMǲEŠATŠIǲEM

1001001 - JEDENMIĽION JEDENTIŠIC JEDEN

Dny v týdnu

PONDĚLÍ - PONǲELOK

ÚTERÝ - VTOROK, UTOROK

STŘEDA - ŠTREDA

ČTVRTEK - ŠTVARTOK

PÁTEK - PJATOK

SOBOTA - SOBOTA

NEDĚLE - ŇEǲEĽA

Měsíce

LEDEN - JANUAR

ÚNOR - FEBRUAR

BŘEZEN - MAREC

DUBEN - APRIĽ

KVĚTEN - MAJ

ČERVEN - JUN

ČERVENEC - JUL

SRPEN - AUGUST

ZÁŘÍ - SEPTEMBER

ŘÍJEN - OKTOMBER

LISTOPAD - NOVEMBER

PROSINEC - DECEMBER

Roční období

JARO - JAR

LÉTO - ĽETO

PODZIM - JESEŇ

ZIMA - ŽIMA

Příbuzenské vztahy

BABIČKA - BABA

BRATR - BRAT

BRATRANEC - BRATŇAK, BRATAŇEC

CELÁ RODINA - PEREPUŤA

DALŠÍ PŘÍBUZNÍ KŘESTNÍHO OTCE (MATKY) - KUM (KUMA)

DCERA - ǲIVČE

DĚDA, DĚDEK - GIDO, GIDKO, ǲEDO

DĚTI - ǲECINA, ǲECI

DÍTĚ - ǲECKO

KŘESTNÍ OTEC, MATKA - KRESNI, KRESNA

KMOTR, KMOTRA - KUMOTER, KUMOTRA

MANŽEL MAMINČINY SESTRY - CETOŠ

MATKA - MAC, MACIR

OTEC - APO,OCEC

PRADĚD - PRAǲEDO

PŘÍBUZNÍ - FAJTA

RODINA - FAJTA, ZARVA

SESTRA - ŠESTRA

STRÝC (OTCŮV BRATR) - STRIKO

STRÝC (MATKY BRATR) - UJCO

SYN - FIAM

SESTŘENICA - ŠESTERNICA

ŠVAGR - ŠOVGOR

ŠVAGROVÁ - ŠOVGRINA

TETA (MAMINČINA, NEBO OTCOVA SESTRA) - CETKA

TETA (MAMINČINA ŠVAGROVÁ) - UČINA

TETA (OTCOVA ŠVAGROVÁ) - STRINA

TCHÁN - SVOKOR

TCHÝNĚ - ŠVEKRA

VDOVA - GDOVA, GDOVICA

Barvy

BLEDÝ - BĽADI

ČERNÝ - RIGOV, ČARNI

ČERVENÝ - ČERVENI

HNĚDÝ - HŇADI

MODRÝ - BELAVI

SNĚDÝ - POČAROMNI

STRAKATÝ - PLATKASTI

SVĚTLEMODRÝ - ŇEBOVI

SVĚTLÝ - BĽADI

ZELENÝ - ŽEĽENI

ŽLUTÝ - ŽOVTI

Přirovnání - Větné spojení - Fráze

BANDA BIJE - HRAJE DECHOVKA

BIC BANDU - DÁT SE NA ŠPATNOU CESTU

BIJE NA OTCA - JE PO TATAÍNKOVI

BĽADI JAK SCENA (MRENA) - NEMOCNÝ

CAHA CE - MÁ CHUŤ NA NĚCO

CAKŇE CI - MÁŠ ZISK

CALUJ ME U RIC - POLIB MI PRDEL

CEČE CI NA KARBIT - BLÁZNÍŠ

CEŇKI JAK ŠVIHAR - ŠTÍHLÝ

CERPNU MI NOHI - NECÍTÍM NOHY

COMPEĽ CI VIŠI - MÁŠ NUDLI U NOSU

ČARNI JAK HALKA - VELMI TMAVÝ

ČERVENI JAK OVRIAŠ - ČERVENÝ VE TVÁŘI

ČEŠKI JAK KLAT - VELMI TĚŽKÝ

DO ALELUJA - NESKUTEČNĚ MNOHO

DOBRI CHLOP, ĽEM HO STAČKA HUBI - NANICOVATÝ CHLAP

DOSTAC ŠE DO BIDI - DOSTAT SE DO NEŠTĚSTÍ

GAVKA JAK ZADAVENA HUSKA - ZTRATIL HLAS

GAVRA MU CHOǲI - OPAKUJE SE DO NEKONEČNA

HLAVU MAC JAK KOREC - MÍT VELKÉ STAROSTI

HOREŇKI TVOJO TRI BUDU - ČEKAJÍ TĚ TĚŽKÉ DNY

HOTOVI JAK LOKŠA - PROHRÁL

HRUBI JAK DIKEŇ - DRSNÝ JAK DEKA

CHLOP JAK DUGOV - MALÝ JAKO ŠPUNT

CHLOP JAK RAMAS - UROSTLÝ

IǲEŠ JAK RUSNAK Z DRABINU - NEMOTORNÝ

JAK MAĽOVAŇE - MILÉ, PĚKNÉ

JAK PEĽUNČE - CHOVÁ SE JAK MALÝ

JAK VISTAC, TAK PRISTAC - SMÍŘIT SE S DANÝM STAVEM

KOVTAC DO HLAVI - ROZPOMENOUT SE

ĽECHKA JAK PREPILKA - HUBENÁ BLEDÁ

ĽEŽEC JAK POLOŽNICA - LENOŠIT

MACERINU KOŇTU - ŘÍCT NE

MACERINU RIC - ALE HOUBY

MACHAM CE - ZNEVAŽOVAT (KAŠLU NA TEBE)

MECHOM UDERENI - NENORMÁLNÍ

MLADI JAK PENA - FEŠÁK

NA VERANǲE - V PODKROVÍ

NA ZACHOSLUNKU - PŘI ZÁPADĚ SLUNCE

NATARHAC DIŠ - PŘIVOLAT DÉŠŤ FALEŠNÝM ZPĚVEM

NE NA RUKU - NEVHOD

NOHI JAK PATIČE - HUBENÉ NOHY

ŇEROZBIJA MI HLAVU - NEZAJÍMÁ MĚ TO

OBID JAK U ŠTREMPĽA - HOSTINA

OD VIDUMI ŠVETA - NEUMÍŠ SI ANI PŘEDSTAVIT

OSTAC JAK ŇEBOČKANI - PŘEHLÍŽENÝ, ZAHANBENÝ, NEPOVŠIMNUTÝ

PADA JAK VRAŇI HLAVI - HUSTĚ SNĚŽÍ

PADA JAK Z CIVOK - VELMI PRŠÍ

PAĽEM TI ŠE PAŤ - JEN SE PODÍVEJ

PATRI JAK PATKAŇ Z MUKI - KOUKÁ PŘEKVAPENĚ (VYSTRAŠENĚ)

PERSCENKI ČERJAC - NAVLÍKÁNÍ SVATEBNÍCH PRSTÝNKŮ

PIJANI JAK LOVČA - SILNĚ OPILÝ

POC GAMBO, ŽIM CE - NEMÍT SE K VĚCI, VYHÝBAT SE, NEZAJÍMAT SE

POD PAPUČU - POD PANTOFLEM

PODALO CI? - ULEVILO SE TI? JE TI LÉPE?

POPRI PAĽCA - VELMI MÁLO

POVNI JAK PEŇAŠ - VRCHOVATĚ NAPLNĚNÝ

PREVLAČA ŠE JAK MAČKA Z MAČATAMI - STĚHUJE SE Z MÍSTA NA MÍSTO

PRIČKA BI CE TRIMALA - PŘÁNÍ VŠEHO ZLÉHO (NĚCO JAKO - ABY TĚ VZAL ČERT)

RICE JAK KOŠICE - VELKÝ ZADEK

RICE JAK POPRI - HUBENÁ ŽENA

ROVNI JAK ŠVIČKA - VZPŘÍMENÝ

ROZDUMUJE, JAK KEBI Z DUBA PADAL - NEMYSLÍ MU TO

ROZUM JAK ǲIŇANKA - HLOUPÝ

STAVJA DUBI - DĚLÁ KOTRMELCE

SUCHI JAK TRISKA - HUBENÝ

ŠAĽITRU ŠI POJIT? - JSI BLÁZEN?

ŠEǲI JAK DRUŽIČKA - NEMÁ SE K ČINU

ŠĽEPIC OČI - LHÁT

TAKA JAK ZVARKA - TLUSTÁ

TAKA MUDRA, JAK NAŠEJ BABI ZADŇA POLA - HLOUPÁ

TAKEHO ŇEMAŠ - TAKOVÝ NEEXISTUJE

TAKI JAK ANDREJČO - ŠMATLAVÝ, NEŠIKOVNÝ

TAKI JAK ČIK - ŠIKOVNÝ (ŠIK)

TAKI JAK DUJ VITRU PO POĽU - BLÁZNIVÝ, NESTÁLÝ

TAKI JAK ICIK - NEPOSLUŠNÝ, NEPOSEDNÝ

TAKI JAK KRUCICA - VŠECHNO PŘEKROUTÍ

TAKI JAK LOMAGA - VYSOKÝ, TENKÝ

TAKI JAK MĽAZGA - SLIZKÝ, MĚKKÝ

TAKI JAK NASTRASANI - LEDABYLE NEVKUSNĚ OBLEČENÝ

TAKI JAK OŽICH - ČILÝ, BYSTRÝ, VÝBUŠNÝ

TAKI JAK ŽIMNI GRIS - NEMASTNÝ, NESLANÝ

TANCUJE JAK OPALKA ZA VOZOM - NEUMÍ TANCOVAT DO RYTMU

TARA TARA A PSI U KRUPOV - POMLOUVÁ, DRBE

TOTO CI TREBA - MÁŠ TO ZAPOTŘEBÍ

TRIME ŠE JAK PIJANI PLOTA - NEJISTÝ, NEROZHODNÝ

TROVDA ĽEKAROVSKA - HLOUPÁ ŽENA

TUPI JAK PETA - TUPÝ NŮŽ, HLOUPÝ CHLAP

USKI JAK PIŠČALKI - ÚZKÉ KALHOTY

VIBĽUCHLO Z ŇOHO - ŘEKL, CO NEMĚL

VIPATRA JAK HUĽA - NAOBLÍKANÝ, ŠIROKÝ

VIPATRA JAK VITREŠENA CIGARETĽA - HUBENÝ

VISKOČIL JAK ZAJAC Z PROSA - PŘEKVAPENÝ

VIVAĽA OČI JAK CIBUĽE - DIVÍ SE

Z NOHI NA NOHU - JÍT POMALU

Z RADEJ DUŠI - Z DUŠE RÁD

ZABILA HO KREV - MĚL MOZKOVOU MRTVICI

ZASTAVA MI NA UCHO - NESLYŠÍM

ZA REDOM - ZA SEBOU, V ŘADĚ

ZAVJAZAC SADLO - LEHNOUT SI PO JÍDLE

ŽIMA JAK U PŠINCU - ZIMA, JAK V PSÍRNĚ

ŽOVTI JAK LOTAČ - BLEDÝ

ŽOVTKI PIC - NECHTÍT SE CHYTIT PRÁCE